Hofmannovy cesty

Vodní dílo Červený kámen mělo být vybudováno na řece Berounce, přibližně v místech, kde se nalézá  známá  restaurace U rozvědčíka (viz dílo Oty Pavla), která leží několik kilometrů proti proudu řeky nad Křivoklátem, v severním  úbočí vrchu Prachoviště. Pro posouzení  místních inženýrsko-geologických podmínek a poměrů a jejich vhodnosti pro výstavbu velké přehradní hráze, byla  zadána ražba průzkumné štoly v místech budoucí hráze.  Po nějaké době  však  musela být ražba štoly přechodně zastavena kvůli protestům tehdejšího sovětského velvyslance, jehož letní sídlo shodou okolností leželo na kopci nad štolou a naše pravidelné trhací práce, prováděné ve třech směnách při ražbě štoly jej  poněkud rušily. Asi o 2 roky později byla štola již vyražena v plánovaném rozsahu a poté došlo k odložení  celého  totoho nepříliš vhodného investičního záměru, který však má určité opodstatnění v zamýšlené vodní cestě mezi Plzní a Prahou (viz níže).

Letos v březnu (2010)  mne kontaktoval jeden z místních občanů, pan David Jelen  z nedalekého Žebráku,  který si náhodně prohlížel moje Estránky  a zajímal se o tuto průzkumnou štolu. Nedávno pak toto starší báňské dílo  navštívil a pořídíl zde několik  zajímavých snímků. S jeho souhlasem jsem je  dnes  uveřejnil, neboť přinášejí dosud chybějící ucelený  pohled na tehdejší průzkumnou štolu Křivoklát - Bránov. Díky těmto snímkům si i moje stará pamět   vybavila již dávno zasuté detaily, které jsou  částečně uvedeny v komentáři k  novým obrázkům. Zde musím doplnit asi toto: vedení tohoto díla, tak jako i řady dalších, jsem předal mému nástupci  ve stadiu počátku ražby štoly a odejel na geologickou expedici do Vietnamu. Ztratil jsem tak s tímto dílem  nadlouho veškerý kontakt a po 9 letech jsem shledal, že ražby na Křivoklátě již dávno skončily.

V počátku r. 2011 jsem náhodně našel na internetu   velmi zajímavou práci Ing.Karla Kramla z roku 2002, nazvanou "Vodní dílo Křivoklát na Berounce".  Zde je souborně  popsána dlouhodobá  historie úvah  i  snah o splavnění řeky Berounky, vedená především  vidinou ekonomické dopravní cesty pro  objemné  výrobky z plzeňské Škodovky. Později k této metě přibyly snahy energetiků a vodohospodářů o zíkání dalších zdrojů, např. pro jadernou elektrárnu Temelín, kdy se hledal vodní zdroj pro jeho chladící systém. Současně se uvažovalo i  o velkovýrobě jaderných reaktorů ruského typu ve Škodových závodech  pro celé RVHP, k čemuž měla přispět i splavná Berounka z Plzně až do Prahy. V r. 1974 byly proto tehdejším Hydroprojektem Praha  vypracovány celkem 4 varianty pro výstavbu vodního díla v úseku této řeky na Křivoklátsku,  které však od počátku projednávání  narážely na silný odpor  veřejnosti i ochranářů přírody.  Po konečném zamítnutí všech variant výstavby Vodního díla Křivoklát,  Hydroprojekt  později zpracoval  nové řešení, které již  do značné míry odpovídá snaze o co nejmenší zásah do zdejší přírody a současně pak umožňuje  efektivní využití přehrady, která byla navržena jako sypaná hráz. Návrh pochází z r. 1979 a je dodnes zařazen jako platný ve Státním vodohospodářském plánu, kde Berounka figuruje jako splavná řeka!!!  Až pro  tento návrh také posloužila naše průzkumná štola Křivoklát -Červený kámen, ražená v letech 1981-83 v prostoru Bránov - úbočí vrchu Prachoviště.  Trvalé zařazení této poslední varianty  vodního díla  na Křivoklátsku do uvedeného Státního plánu však znamená, že je to řešení, které jednou může být realizováno!  

Pro zájemce o podrobnosti, ale i unikátní obrazové záběry, plánky,  grafy a pod.,  jsem  zařadil práci Ing.Kramla  do rubriky  OBLÍBENÉ ODKAZY, kde  pak stačí kliknout na  Vodní dílo Křivoklát-PVE Křivoklát-Červený kámen. 

Zdá se, že zájem o toto staré průzkumné dílo neutuchá a tak jsem měl možnost  před několika dny získat velmi pěkné záběry z této štoly od pana Jaroslava Wolfa, který štolu také před časem navštívil a zachytil její stav na celé řadě pěkných snímků, které mě potom nabídl k uveřejnění v tomto fotoalbu. A tak si je dnes můžete prohlédnout i vy.